Vlastimil Chládek
ředitel Dopravních staveb Brno
U Pásků
Michal Špaček
Amatérský šachista, profesionální ekonom
Z Trenčína do Prahy
Luděk Sedlák
skladatel studií a vydavatel Šemíka
Životní partie pod hlavněmi tanků
David Navara
nejlepší český šachista
Gibraltar 2018 aneb Buď zDRAW!
Vlado Hrtko
Manažer se smyslem pro černý humor
Keď chceš Boha rozosmiať, povedz mu svoje plány
Štěpán Žilka
šachový mezinárodní mistr
Just another day at the office
Otakar Válek
ředitel strojírenské firmy
Olympiáda
Robert Cvek
šachový velmistr
Mistrovství České republiky z pohledu trenéra
Pavel Matocha
předseda Pražské šachové společnosti
Simultánky s Garrim
Ján Markoš
nejlepší slovenský šachista a teolog
Šedá zóna
David Kaňovský
šachový mezinárodní mistr
Mistrovství světa v Agricole aneb od šachovnice k ovečk...
Martin Habina
architekt
Pyramida
Igor Němec
předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
Šachy s prezidentským kandidátem
Václav Klaus
Ředitel gymnázia
Nejhorší na světě je prohrát šachovou partii
Jan Hofírek
otec a trenér
Napoleon Bonaparte a šachy...
Vítězslav Houška
spisovatel a publicista
Slet šachových celebrit na Kampě
Soňa Pertlová
šachová mezinárodní mistryně
PF 2011
Kniha nejlepšího českého šachisty Davida Navary Můj světový šach navazuje na předchozí velmistrovo dílo Můj šachový svět a opět přiblíží svět velmistrů - jejich turnaje, zákulisí a vztahy -, a také ukáže, jak velmistři přemýšlejí. V knize najdete Navarovy postřehy, popis i hodnocení různých turnajů a zápasů a především jeho 15 zajímavých partií. Všechny jsou podrobně a srozumitelně komentovány.
Knihu doprovází desítky fotografií (nejen velmistra Navary, ale i jeho soupeřů a či klubových spoluhráčů) a je vytištěna na kvalitním papíru a svázaná v pevné vazbě, její rozsah je 136 stran. Vydala ji Pražská šachová společnost v roce 2017.
390,- Kč (+ poštovné)
Knihu objednáte na adrese pavel.matocha@gmail.com. Do objednávky prosíme uveďte vaše celé jméno, adresu a telefonní číslo.
[18.10.2012 00:00:00] - Přibližně 15 zájemců o šachovou historii z řad účastníků šachového vlaku využilo
nabídky na účast v komentované prohlídce Vídně, zaměřené na místa spojená s historií
šachu na přelomu 19. a 20. století. Německou skupinu provedl po Vídni historik Michal
Ehn, anglicky mluvící účastníky šachový mistr a novinář Stefan Löffler.
Díky nim se současní šachisté přesunuli o 100 let proti proudu času a podívali se do
míst, kde se konaly významné šachové podniky, například kde se se v roce 1898, díky
podpoře štědrého mecenáše barona Rotschilda, uskutečnil velký mezinárodní turnaj za
účasti všech nejsilnějších mistrů té doby s výjimkou Laskera. Slovo „velký“ je v tomto
případě zcela na místě; turnaj o 20 účastnících se totiž hrál dvoukolově, a aby se
Siegbert Tarrach mohl stát jeho vítězem, musel po jeho skončení ještě porazit v zápase
na čtyři partie Pillsburyho, který v turnaji dosáhl stejného počtu bodů. Na dalších místech
skončili Janowski, Steinitz, Schlechter, Čigorin, Burn a další legendy světového šachu.
Mezi poraženými zůstali mimo jiné Marózcy, Blackburne, Šiffers či Marco.
Nebyly to jen mezinárodní turnaje, které učinily z Vídně místo zaslíbené šachu. Dnes je
až neuvěřitelné, že zde bývalo víc než sto šachových kaváren, do nichž nacházeli cestu
místní nadšenci, ale i přední šachisté z celé Evropy. Jednu z nich, kavárnu Café Central,
si oblíbil také náš Richard Réti. Několik let ve Vídni žil a hrál šachy budoucí mistr světa,
pražský rodák Wilhelm Steinitz. Ten se, kromě hraní v kavárnách, třikrát zúčastnil
přeboru Vídně, ale vyhrát se mu podařilo až napotřetí v roce 1861, zato impozantním
výsledkem 30 bodů z 31 partií.
Nejčastěji, a asi i nejraději, se Stefan Löffler vracel k vídeňskému šachovému mistru
Karlu Schlechterovi (díky němu si charismatický vypravěč oblíbil Karla Šlechtu, jednoho
z účastníků výpravy). Karl Schlechter vyznával bezpečnou solidní hru, málokdy prohrál,
často remisoval, přesto se se svým stylem pravidelně umisťoval na předních místech
v mezinárodních turnajích, několik jich vyhrál nebo se dělil o první cenu. Schlechterův
šachový vrchol přišel v roce 1910, kdy sehrál vyzývací zápas na 10 partií o titul mistra
světa proti Emanuelu Laskerovi. První polovina zápasu se hrála ve Vídni (na dvou
místech, k nimž oběma se účastníci podívali), druhá polovina v Berlíně. V poslední
vídeňské partii se Schlechter překvapivě ujal vedení, které si udržoval až do samého
závěru zápasu. Teprve poslední, mimořádně dramatickou 10. partii, v níž Schlechter
nejprve ztratil velké vyhlídky na výhru a později i na remízu, vyhrál Lasker, vyrovnal stav
zápasu na 1:1 a se štěstím zachránil svůj primát. Lasker držel titul mistra světa dlouhých
27 let (ztratil jej až v zápase s Capablancou v roce 1921), ale za celou dobu své vlády
nikdy nebyl tak blízko porážce, jako v zápase s podceňovaným Karlem Schlechterem.
Druhou šanci už Schlechter nedostal.
Tragický šachový i životní osud Schlechterův, který zemřel v bídě pouhých 8 let po svém
životním výkonu a promarněné šanci, jež se už nikdy neopakovala, stejně tak smutný
konec Steinitzův, který prožil poslední roky života v nouzi a duševně zlomen v New
Yorku, jsou důkazem, že doba před 100 a více lety, jakkoli příznivá a šachu nakloněná,
měla také svou odvrácenou tvář. Zdánlivá idyla, ale šachoví mistři v ní neměli na růžích
ustláno.
Kavárna Café Central, před sto lety jedno z center šachového života Vídně
Stefan Löffler a Jan Hruška v místech, kde se hrál velký mezinárodní turnaj v roce 1898
V této budově se v roce 1910 odehrály dvě z pěti vídeňských partií zápasu o titul mistra světa mezi Emanuelem Laskerem a vídeňským mistrem Karlem Schlechterem (druhá polovina zápasu se hrála v Berlíně). V poslední partii hrané ve Vídni se Schlechter ujal vedení, které nešťastně ztratil až v poslední 10. partii zápasu.
Účastnící prohlídky bedlivě naslouchají výkladu Stefana Löfflera.
| Luděk Sedlák | zobrazeno(2217x)