Šachový vlak 2014

Do Himálaje jako na Mars

[09.07.2014 00:00:00] - Malíř a cestovatel Miroslav Pošvic se přidal k umělcům, kteří nakreslili plakát pro Šachový vlak. Po Richardu Cortésovi a Jiřím Slívovi můžete tedy letos obdivovat výtvarné umění malíře a sochaře z Újezdu pod Troskami.
Jeho výpravčí s šachovnicovou maskou v tiché zkratce krásně shrnuje motiv šachového vlaku. Miroslav Pošvic se jinak profiluje především jako mistr litografie. Měl již mnoho samostatných výstav v České republice i v zahraničí. Jeho tvorbu přesně popsala Terezie Zemánková:
„Malba mu dovoluje mazlit se s barvou, laskat se s jejími polotóny a jejich průniky, využívat její transparentnosti i plasticity, pohrávat si s modelací tvarů a jejich stínů, nořit se do hloubky prostoru. Ovládnutí jemných nuancí olejomalby ale nemění jeho rukopis ani témata. Jeho imaginární světy stále oscilují mezi makro a mikrokosmem a naznačují, že vše jedno jest. Zárodky životů se mohou v jiném zorném úhlu jevit jako vesmírné mlhoviny, buněčné bujení jako shluky planetek. Pošvicova tvorba ale není pokusem o postižení zázraku vesmíru - je mnohem skromnější. Jeho obrazy jsou metaforou prostých emocí i jejich fyzických projevů, jako je svírání žaludku v radostném očekávání, jizvy na těle i na duši, postupná eroze paměti… Ani když zpracovává velká, hluboce intimní dramata, nikdy nezabíhá do patosu. Vždy si uchovává humorný nadhled, pracuje s nadsázkou. Pohrává si s významy skrytými za estetickou vizáží svých obrazů, s významy, které - byť se váží k bytostně osobním vzpomínkám - promlouvají univerzálním výtvarným jazykem.“



Miroslav Pošvic má kromě výtvarného umění ještě jednu vášeň a tou je cestování. Možná i proto mu téma šachového vlaku bylo blízké. O svém cestování do Asie vyprávěl pro časopis Krásná: „V roce 1992 jsem začal jezdit do Asie. Když cestujete, fungujete v rámci, řekněme, jiné přírody a vlastně si dáváte do kupy obraz bytí. Dnešní doba vám umožňuje, že ráno se dotýkáte země někde v horách o deset tisíc kilometrů dál a během jediného dne jste v Újezdě pod Troskami a v uších ještě máte prach z místa, kde jste byla. Člověk se dostává do takových pocitů, které jsou těžko vstřebatelné a na druhé straně jsou neuvěřitelně osvěžující. Uvědomuje si vztah s okolním světem a řadu dalších věcí. Dostat se do vzdálených koutů světa byl jeden z mých dětských snů. Když jsem mohl poprvé do Indonésie, běžel jsem domů a na mapě jsem si našel Jávu, Sumatru. Člověk si pak zpětně vzpomněl, jak ve Špindlerově Mlýně na devítiletce stál před rozvinovací mapou světa a mluvil o něčem, o čem vlastně nic nevěděl. Tenkrát uvažovat třeba o cestě do Himálaje bylo jako letět na Mars. Ani vás nenapadlo, že by se vám to mohlo někdy v životě splnit. Ještě ke všemu je v Asii něco, co nejsem schopný definovat a co se mi strašně líbí. Ta atmosféra, lidi, způsob jejich komunikace.“



Líbí se Vám Pošvicův šachový výpravčí? Pokud si chcete prohlédnout i jeho další tvorbu, podívejte se na jeho web.

| Pavel Matocha | zobrazeno(4014x)