Vlastimil Chládek
ředitel Dopravních staveb Brno
U Pásků
Michal Špaček
Amatérský šachista, profesionální ekonom
Z Trenčína do Prahy
Luděk Sedlák
skladatel studií a vydavatel Šemíka
Životní partie pod hlavněmi tanků
David Navara
nejlepší český šachista
Gibraltar 2018 aneb Buď zDRAW!
Vlado Hrtko
Manažer se smyslem pro černý humor
Keď chceš Boha rozosmiať, povedz mu svoje plány
Štěpán Žilka
šachový mezinárodní mistr
Just another day at the office
Otakar Válek
ředitel strojírenské firmy
Olympiáda
Robert Cvek
šachový velmistr
Mistrovství České republiky z pohledu trenéra
Pavel Matocha
předseda Pražské šachové společnosti
Simultánky s Garrim
Ján Markoš
nejlepší slovenský šachista a teolog
Šedá zóna
David Kaňovský
šachový mezinárodní mistr
Mistrovství světa v Agricole aneb od šachovnice k ovečk...
Martin Habina
architekt
Pyramida
Igor Němec
předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
Šachy s prezidentským kandidátem
Václav Klaus
Ředitel gymnázia
Nejhorší na světě je prohrát šachovou partii
Jan Hofírek
otec a trenér
Napoleon Bonaparte a šachy...
Vítězslav Houška
spisovatel a publicista
Slet šachových celebrit na Kampě
Soňa Pertlová
šachová mezinárodní mistryně
PF 2011
Kniha nejlepšího českého šachisty Davida Navary Můj světový šach navazuje na předchozí velmistrovo dílo Můj šachový svět a opět přiblíží svět velmistrů - jejich turnaje, zákulisí a vztahy -, a také ukáže, jak velmistři přemýšlejí. V knize najdete Navarovy postřehy, popis i hodnocení různých turnajů a zápasů a především jeho 15 zajímavých partií. Všechny jsou podrobně a srozumitelně komentovány.
Knihu doprovází desítky fotografií (nejen velmistra Navary, ale i jeho soupeřů a či klubových spoluhráčů) a je vytištěna na kvalitním papíru a svázaná v pevné vazbě, její rozsah je 136 stran. Vydala ji Pražská šachová společnost v roce 2017.
390,- Kč (+ poštovné)
Knihu objednáte na adrese pavel.matocha@gmail.com. Do objednávky prosíme uveďte vaše celé jméno, adresu a telefonní číslo.
[31.01.2014 00:00:00] - Už v antickém období se objevila první zařízení, která bychom mohli
označit za automaty: mechaničtí ptáci různě třepotající křídly, pijící
či plivající vodu, strojky reagující určitou činností na vhození
mince, samočinně hrající varhany poháněné vodním mlýnem nebo dokonce
loutkové divadlo schopné po natažení klíčkem sehrát sehrát celé
představení.
Tradice automatů ve středověku přežívala v muslimském světě. V Bagdádu
se kalifové bavili závody lodí s umělými veslaři a maškarami, jimž
podobné byly k vidění ještě v 70. letech 20. století na poutích. Různí
roboti se možná vyskytovali i ve středověké Evropě. Nejde jen o
Golema, ale zachovaly se i další zprávy o "umělých lidech". Jejich
"provozovatelé" byli občas obviněni z čarodějnictví, ale obhájili se
tím, že systém rozebrali a ukázali jeho mechanickou podstatu.
Mohly by podobně čistě na principu mechanického soukolí fungovat i
šachy? Zdá se to neuvěřitelné, ale do určité míry ano. Už před 1.
světovou válkou se objevil automat El Ajedrecista, který dokázal dát
králem a věží mat soupeřovu králi; skutečně šlo o mechanické (s
použitím magnetů) zařízení, do něhož se nenačítal řádný oddělený
program. Idea softwaru na páskách a štítcích v té době spala, protože
v 19. století tuto koncepci anglický vynálezce Chalres Babbage
nedokázal prosadit do praxe.
Aktuální šachový týdeník ovšem přináší ještě starší příběh šachového
automatu, tzv. Turka. Jeho "vynálezce" von Kempelen se narodil již v
roce 1734 v Bratislavě. Uvozovky v předešlé větě naznačují, že se
jednalo o podvod, v umělé orientálcově figuríně se totiž skrýval
šachista malé postavy. Na druhé straně si však Kempelen zesměšňování nutně nezaslouží, protože disponoval nesporným technickým
talentem a stál i za naprosto reálnými a realizovanými projekty typu
fontán či mostů. Každopádně představa šachových automatů na dvoře
Marie Terezie je z dnešního pohledu fascinující a groteskní. Kempelenův Turek inspiroval i další finty, například stroj
Mephisto, který v 19. století tahal opravdu "automaticky", ovládán
operátorem pomocí magnetů z vedlejší místnosti.
V letošním 5. čísle Šachového týdeníku se můžete dále těšit na
reportáž z turnaje Tata Steel ve Wijku aan Zee, kde 2. hráč světového
žebříčku Levon Aronjan dosáhl při účasti dalších šachistů nejužší
světové špičky přesvědčivého vítězství. Ukážeme si několik partií z
této vrcholné akce. Dále zjistíme, jak se organizátoři dokázali
vypořádat s úbytkem finančních prostředků, co udělali pro to, aby
turnaj zatraktivnili pro diváky, a jaké problémy musí řešit na podobné
akci rozhodčí.
Komentované partie přinášíme také z posledních kol 1. ligy ČR a
Extraligy SR. Dozvíte se, jak hraje šachy spoluzakladatel Microsoftu
Bill Gates a jak se mohlo stát, že v partii s mistrem světa Magnusem
Carlsenem docílil vyhrané pozice, přesto však dostal bílými mat už v
9. tahu.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
| Pavel Houser | zobrazeno(2377x)