Vlastimil Chládek
ředitel Dopravních staveb Brno
U Pásků
Michal Špaček
Amatérský šachista, profesionální ekonom
Z Trenčína do Prahy
Luděk Sedlák
skladatel studií a vydavatel Šemíka
Životní partie pod hlavněmi tanků
David Navara
nejlepší český šachista
Gibraltar 2018 aneb Buď zDRAW!
Vlado Hrtko
Manažer se smyslem pro černý humor
Keď chceš Boha rozosmiať, povedz mu svoje plány
Štěpán Žilka
šachový mezinárodní mistr
Just another day at the office
Otakar Válek
ředitel strojírenské firmy
Olympiáda
Robert Cvek
šachový velmistr
Mistrovství České republiky z pohledu trenéra
Pavel Matocha
předseda Pražské šachové společnosti
Simultánky s Garrim
Ján Markoš
nejlepší slovenský šachista a teolog
Šedá zóna
David Kaňovský
šachový mezinárodní mistr
Mistrovství světa v Agricole aneb od šachovnice k ovečk...
Martin Habina
architekt
Pyramida
Igor Němec
předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
Šachy s prezidentským kandidátem
Václav Klaus
Ředitel gymnázia
Nejhorší na světě je prohrát šachovou partii
Jan Hofírek
otec a trenér
Napoleon Bonaparte a šachy...
Vítězslav Houška
spisovatel a publicista
Slet šachových celebrit na Kampě
Soňa Pertlová
šachová mezinárodní mistryně
PF 2011
Kniha nejlepšího českého šachisty Davida Navary Můj světový šach navazuje na předchozí velmistrovo dílo Můj šachový svět a opět přiblíží svět velmistrů - jejich turnaje, zákulisí a vztahy -, a také ukáže, jak velmistři přemýšlejí. V knize najdete Navarovy postřehy, popis i hodnocení různých turnajů a zápasů a především jeho 15 zajímavých partií. Všechny jsou podrobně a srozumitelně komentovány.
Knihu doprovází desítky fotografií (nejen velmistra Navary, ale i jeho soupeřů a či klubových spoluhráčů) a je vytištěna na kvalitním papíru a svázaná v pevné vazbě, její rozsah je 136 stran. Vydala ji Pražská šachová společnost v roce 2017.
390,- Kč (+ poštovné)
Knihu objednáte na adrese pavel.matocha@gmail.com. Do objednávky prosíme uveďte vaše celé jméno, adresu a telefonní číslo.
[22.02.2014 00:00:00] - Sigmund Freud prohlašoval, že
pro šachistu soupeřův král symbolizuje otce. Šachisté si takto
odreagovávají svoji zášť - byť si tento mechanismus obvykle sami
nepřipouštějí.
Empiričtěji orientovaní psychologové pak testovali, zda
šachisté skutečně po smrti svého otce ztrácejí motivaci ke hře.
Ukázalo se (jak by si asi tipl kdokoliv příčetný předem) že ne, oba
faktory spolu nesouvisejí. Na to zastánci psychoanalýzy přišli s
tvrzením, že to ale nic nedokazuje, protože soupeřův král není otcem
reálným, ale symbolickým. Tato polemika nebyla bezvýznamná - rakouský
filozof vědy Karl Popper pak mj. právě na tomto případě prohlásil, že
psychoanalýza nesplňuje princip falzifikovatelnosti (= nelze ji
vyvrátit), a tudíž nepatří do vědy, spíše je jakýmsi náboženstvím.
Faktem nicméně je, že šachy na rozdíl od kombinačních her typu sudoku
či Rubikovy kostky v sobě opravdu nesou prvek destrukce. Nejde zde jen
o vytváření uspořádanosti, ale i o likvidaci soupeřovy pozice. Sotva
to nějak souvisí s rodiči, ale určitý vztah k ničení zde možná je. Na
YouTube se nyní objevil holandský filmový dokument z roku 1979 Láska
ke dřevu (míněno k šachovým figurkám), kde se právě o tomto aspektu
královské hry diskutuje.
Švédský velmistr Ulf Anderson připouští, že šachy tento aspekt mají - někdy mu je prý líto, že se
soupeř už vzdal a nemůže ho dále trápit a likvidovat jeho pozici.
Jeden z nejsilnějších hráčů té doby, holandský velmistr Jak Timman,
nesouhlasí. V dokumentu zazní i úvahy bývalého mistra světa Maxe
Euweho, diskutuje se zde otázka vztahu šachů k jinému fenoménu -
drogám. Nicméně všechna podobná tvrzení není asi třeba brát zbytečně
vážně. Šachy jsou fascinující mj. právě tím, že dokáží učarovat lidem
napříč jejich životním stylem, náboženským přesvědčením,
psychologickými profily, ekonomickou situací či politickou orientací.
Určitě existují různé cesty a motivace, jak se k šachům dostat...
K filmu Láska ke dřevu se dostaneme v letošním 8. čísle Šachového
týdeníku. Soustředíme se zde i na poslední dvojkolo naší nejvyšší
domácí šachové soutěže - Extraligy ČR. Podíváme se, jak vypadá situace
na čele tabulky i jak se vyvíjí souboj o záchranu. Přinášíme také
komentovanou partii, kdy bílé figurky teprve v 16. tahu překročily 3.
řadu.
Při příležitosti 90. výroční narození kandidáta na titul mistra
světa Davida Bronštejna se pokusíme zodpovědět otázku, zda na tohoto
hráče při jeho zápase s Botvinnikem sovětský režim vyvíjel nějaký
nátlak. A proč vůbec Bronštejn prohlásil na sklonku svého života šachy
za něco nedůležitého? Bronštejnův portrét doplňuje i jeho vítězná
partie s Markem Tajmanovem, kterou sám okomentoval.
Jubileum oslavil rovněž ruský šachový skladatel Viktor Čepižnyj - představíme si
několik jeho úloh včetně nezvyklého samomatu využívajícího braní
mimochodem.
Chcete-li dostávat Šachový týdeník zdarma do své e-mailové schránky, stačí vyplnit registrační formulář zde.
| Pavel Houser | zobrazeno(2998x)