Vlastimil Chládek
ředitel Dopravních staveb Brno
U Pásků
Michal Špaček
Amatérský šachista, profesionální ekonom
Z Trenčína do Prahy
Luděk Sedlák
skladatel studií a vydavatel Šemíka
Životní partie pod hlavněmi tanků
David Navara
nejlepší český šachista
Gibraltar 2018 aneb Buď zDRAW!
Vlado Hrtko
Manažer se smyslem pro černý humor
Keď chceš Boha rozosmiať, povedz mu svoje plány
Štěpán Žilka
šachový mezinárodní mistr
Just another day at the office
Otakar Válek
ředitel strojírenské firmy
Olympiáda
Robert Cvek
šachový velmistr
Mistrovství České republiky z pohledu trenéra
Pavel Matocha
předseda Pražské šachové společnosti
Simultánky s Garrim
Ján Markoš
nejlepší slovenský šachista a teolog
Šedá zóna
David Kaňovský
šachový mezinárodní mistr
Mistrovství světa v Agricole aneb od šachovnice k ovečk...
Martin Habina
architekt
Pyramida
Igor Němec
předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
Šachy s prezidentským kandidátem
Václav Klaus
Ředitel gymnázia
Nejhorší na světě je prohrát šachovou partii
Jan Hofírek
otec a trenér
Napoleon Bonaparte a šachy...
Vítězslav Houška
spisovatel a publicista
Slet šachových celebrit na Kampě
Soňa Pertlová
šachová mezinárodní mistryně
PF 2011
Kniha nejlepšího českého šachisty Davida Navary Můj světový šach navazuje na předchozí velmistrovo dílo Můj šachový svět a opět přiblíží svět velmistrů - jejich turnaje, zákulisí a vztahy -, a také ukáže, jak velmistři přemýšlejí. V knize najdete Navarovy postřehy, popis i hodnocení různých turnajů a zápasů a především jeho 15 zajímavých partií. Všechny jsou podrobně a srozumitelně komentovány.
Knihu doprovází desítky fotografií (nejen velmistra Navary, ale i jeho soupeřů a či klubových spoluhráčů) a je vytištěna na kvalitním papíru a svázaná v pevné vazbě, její rozsah je 136 stran. Vydala ji Pražská šachová společnost v roce 2017.
390,- Kč (+ poštovné)
Knihu objednáte na adrese pavel.matocha@gmail.com. Do objednávky prosíme uveďte vaše celé jméno, adresu a telefonní číslo.
[06.11.2015 00:00:00] - Šachy. Starobylá hra s magickou přitažlivostí, hra intelektuálů, hra králů. Kdo by je neměl rád? Hrály se už za babylonského krále Evilmerodacha, hrály je hlavy pomazané, hráli je i čeští velikáni. Mezi panovníky, kteří byli známí tím, že rádi hráli šachy, byli například Přemysl Otakar I., Jan Lucemburský, Jiří z Poděbrad nebo Vladislav Jagellonský.
Ani v českých zemích stejně jako jinde nebyla hra v šach však vždy brána pozitivně. Velkým odpůrcem byl například Petr Chelčický, otec jednoty bratrské. Ten šach zamítal a rozhodně nesouhlasil s tím, že páni rytíři na svých hradech při hlučném hodokvase hrají šachy. A v duchu jeho smýšlení se Jednota zatvrdila nejen proti šachu, ale i proti všem nenáležitým zábavám, proti kuželkám i proti "hrám koňským" čili rytířským turnajům: „Neslušie na vás, páni, ta lenost, celý den prázdniti, seděti, tůlati se v šachy neb v karty hráti."
Šachy se dokonce dostaly mezi hříchy XV. století: „Kostkaři, karty, šachy, kule, stínání kohoutů, vrhcáby, jako ďáblem samým vymyšlené hry.“ A církevní usnesení z té doby dokonce praví: „ Nebudou připuštěni ke stolu Páně ti, kteří vedle hříchů jiných, prohřeší se i tím, že hrají v šachy.“
Dalším odpůrcem, který však ve svém mladém věku byl šachistou velice pilným a náruživým byl Mistr Jan Hus. Později však šachy odsuzuje, neboť se domníval, že se tím promarní spousta času, který by jinak člověk mohl strávit v trpělivé práci nebo modlitbách. Rovněž mu vadilo, že šachy můžou vyvolat špatné pocity vůči protivníkovi. O tom později píše s lítostí svému žáku Martinovi z Volyně: „Víš, že jsem – bohužel – dříve, než jsem se stal knězem, často a rád hrával šachy, mařil čas a leckdy jiné i sebe onou hrou neblaze podnítil k hněvu.“
Velkým zastáncem této nejdůmyslnější a pracné hry, jak šachy nazýval, byl také Jan Ámos Komenský. Říkal, že: „Šachy jsou hra velice pracná, ale poučná a lidem vhodná.“ Proto je vozil s sebou stále na cestách. Kněz Libelius Naffra líčí nezměrný Komenského žal, když při požáru v Lešně přišel o své rukopisy. Říká, že Komenský nejvíce litoval ztráty rukopisu naučného slovníku a svých šachových instrumentů, o nichž myslel, že si je už nikdy nebude moci opatřit. V tom směru se však přece dočkal radostného překvapení. Jako stařec, dva roky před smrtí, dostal od holandského vladaře Viléma III. šachové instrumentarium tak nádherné, že při pohledu na ně zaslzel radostí.
Za zmínku stojí také, že v letech 1813 se scházívali v kavárně "U Komárků" na Starém městě v Ungeltě čeští vlastenci a hráli šachy. Pravidelně zde hrál Palacký, Kolár, Čelakovský, Mácha, Tyl a jiní.
Šachy rád hrával také první Československý prezident T. G. Masaryk, známý je především jeho zápas na tři vítězství s Lvem Nikolajevičem Tolstým, v němž Masaryk zvítězil 3 : 1.
Kdo ještě měl co říci v historii českého šachu?
Nejen o vztahu Jana Ámose Komenského se dočtete v posledním čísle Šachového týdeníku. Píšeme v něm také o Evropském klubovém poháru a v rámci krátkých zpráv třeba o tom, kdo se letos účastní šachového svátku ve Wijk aan Zee. Že ještě Šachový týdeník nedostáváte zdarma do svých e-mailových schránek? Stačí vyplnit formulář zde.
| Zuzana Červená | zobrazeno(6098x)