• [0000-00-00 00:00:00] 1. kolo - Sněženky zaskočily Machry
• [0000-00-00 00:00:00] 2. kolo - Bílé figury vládnou
• [0000-00-00 00:00:00] 3. kolo - Sněženkám bílá sluší
• [0000-00-00 00:00:00] 4. kolo - Sněženky dosáhly nejtěsnější porážky!
• [0000-00-00 00:00:00] 5. kolo - Machři srovnávají stav zápasu
• [0000-00-00 00:00:00] 6. kolo - Bílá poprvé nezabrala
• [0000-00-00 00:00:00] 7. kolo - Předposlední kolo...
• [0000-00-00 00:00:00] 8. kolo

4. kolo - Sněženky dosáhly nejtěsnější porážky!

Jakkoli se titulek článku může zdát paradoxní, v souboji Sněženek s Machry má svou logiku. Dosavadní dominance bílých figur se neztratila ani ve čtvrtém kole a jen málo chybělo, aby Machři srovnali stav zápasu na 8:8. Nakonec se však museli spokojit s nejtěsnější výhrou 2,5 : 1,5 a po polovině turnaje tak mohou mírně oslavovat mladé dámy. Všechny partie byly bojovné a dalo by se říct vyčerpávající. Když nakonec Fridrik Olafsson podepsal smír v pozici, kterou měl v ten moment už zase vyhranou, pootočil se v komentátorské místnosti Michal Konopka k Anně Ushenině a s lehkou nadsázkou poznamenal: „Tohle byla rozhodující partie zápasu.“
Partie na všech stolech se dlouhou dobu jevily jako dost nejasné. Anna Ushenina směřovala v partii s Wolfgangem Uhlmannem do postavení, kde by mohlo být co největší množství taktických zápletek. Nejprve zostřila pozici dvojsečným 14...g5, což by byl rozhodně nesnesitelný tah pro doktora Tarrasche. V partii s Uhlmannem to však byla šťastná volba. Německý velmistr sice nejprve reagoval správně, pak však zahrál podivný tah 21. Sf1, jehož jediným smyslem mohla být tichá nabídka remízy. Mladá Ukrajinka odmítla a nadále hledala cesty ke zkomplikování boje. Vzniklé zápletky po tahu 23...f5 nemusely nutně vyznít v neprospěch Uhlmanna, zřejmě však přišly velice nevhod jeho herní náladě. Zahrál několik nejistých tahů a jeho pozice se stávala čím dál nepříjemnější. Nakonec se černá dostala k útoku, jehož závěrečnou fázi zvládla dokonale.

Skvěle si v partii s bývalým mistrem světa vedla Kateřina Němcová, a to i přesto, že byla po její drobné nepřesnosti v zahájení jediným pravděpodobným výsledkem výhra Anatolije Karpova. Bílý nejprve získal prostorovou převahu a jisté šance na matový útok, které posléze proměnil za oslabení černé pěšcové struktury a opěrný bod pro jezdce na e5. Kateřina Němcová mezitím aktivně rozmístila své figury a lišácky se vypořádala i s Karpovovým manévrováním před časovou kontrolou. Pohybovala se prostě věží z a8 na a7 a svému soupeři tím situaci nijak neulehčila. Přiměla tak Karpova ukázat to nejlepší z jeho herního stylu. Po zdánlivě vyčkávacím 32. Kg1!, přišel úder 33.Sf1! a proti hrozbám Sh3 nebo Jd3 neměla černá dobré obrany. Karpov získal pěšce a na další odpor už v prohrané pozici nezbylo Kateřině dost sil.
Stav 1:1 dlouho vydržel, přičemž obě Sněženky bojovaly o remízu a jejich kapitánovi by v daný moment stačila ke štěstí jedna. Nepovedlo se to v partii Jany Jackové. Vlastimil Hort si vzal poučení ze sobotní prohry svého týmového kolegy Anatolije Karpova a po celý průběh partie s Janou se důsledně vyhýbal jakýmkoli taktickým operacím, a to i těm, které pro něj mohly skončit úspěšně. Řeč je především o minuté možnosti 35. g4!, jež však vyhovuje spíše vkusu šachových motorů. Hort udržoval po většinu partie drobnou výhodu, i když v jistých momentech se začaly rýsovat i možnosti nebezpečných protišancí na straně vůdkyně černých figur. Partie byla nejspíš ze všeho soubojem vůlí, nejpravděpodobnějším výsledkem byla remíza, ale možné bylo leccos. Nešťastný ústup černé dámy na f sloupec přivodil výměnu dam a vzniklá věžovka vyznívala ve prospěch bílého. Vlastimil Hort hrál i na půl minutě poslední část partie velice přesvědčivě, a protože se Janě Jackové totéž nepodařilo, neobjevily se už remízové šance ani v náznaku.

Už se jen čekalo, jestli se Fridriku Olafssonovi po dvaceti tahovém maratonu v časové krizi podaří dovést skvěle vedenou partii s Viktorijí Cmilite do vítězného konce. Olafsson intuitivně obětoval pěšce tahem 13. Da4, což je velmi pravděpodobně tah, který litevská velmistryně viděla poprvé v životě. Vznikla vyrovnaná a složitá pozice, ve které se Olafsson o něco lépe orientoval. Přijetí nabízené kvality po 20... Vc8 ještě o pár tahů odložil a zahrál 21. Dd6! Pak se Viktorije musela těžce rozhodovat, za jakého z bílých střelců má svou věž vlastně vydat. Pokud zde měla černá ještě nějakou cestu k vyrovnání, snadná určitě nebyla. Nakonec se dění v partii zcela přiklonilo na stranu bílého, když černé figury, jak poznamenal Marek Vokáč, plavaly na vodě, a na horizontu se zjevovalo jen množství nejrůzněji prohraných koncovek. Cmilyte ovšem zaslouží uznání za to, že se v beznadějné situaci nevzdávala a pokoušela trpělivost staršího soupeře chystáním vidlí a jiných ještě proradnějších léček. Nakonec do jedné z nich nešťastný Islanďan přece spadl, když zřejmě považoval nejnadějnější tah 69...Se2 za hysterii před kapitulací a spokojeně sebral otráveného jezdce na c5. Soupeři se shodli na remíze v 71. tahu po nabídce Viktorije Cmilyte. K šachovému životu patří i to, že tah 71...Ke6 byl hrubou chybou, po které mohl Olafsson konečně jednoduše vyhrát, kdyby nalezl sled tahů 72. Vh7 Sh5, 73. Ve7+ s dalším Ve5+ a Ve1. Oprávněně mohla černá nabízet remízu po lepším ústupu 71...Kg8, ale to už nikdo kromě Michala Konopky neměl chuť zkoumat. Možná tedy nejdůležitější partie celého Czech Coal Chess Match a vedení Sněženek 8,5 : 7,5 v poločase.